Nečas

Mlha, vítr, samá voda, venku není ani noha, nejlépe je dneska doma. Budu se teď hodně snažit něco dobrého uvařit a pak si asi s knížkou lehnu, od kamen se ani nehnu.

Léta letí

Když jsi se nám narodila, štěstím bez sebe jsem byla a vůbec jsem nevěřila jak to rychle uběhne, že se taky dočkám dne kdy mi jednou řekneš: „Mami, vždyť já už jsem na vdávání. Ten můj dávný kamarád mě má totiž velmi rád a chce se mi mě vážně brát. Tak mi popřej štěstí, mami, [...]

Ladovská zima

Venku je zima, napadnul sníh, děti se koulují a jezdí na saních. Já zatím už druhou neděli se poctivě potím v posteli, vyhlížím slunce a závistí blednu.

Co

Co po mě jednou zbude na světě, stovka na účtu a nebo dvě stě? V kumbálu otlučené žestě? A nebo nic? Co po mě jednou zbude dětem, budou moct cestovat světem?

Přiznání

Přátelé a kamarádi zde je mé přiznání, není to rozhodnutí znenadání. Proč se o mě staráte, proč mě máte rádi? Vždyť nejsem dokonalý tvor, každý z vás poznal můj vzdor. Já nechci ublížit nikomu z vás, občas to jen nejsem já.

Život je potvora

Život je potvora, někdy i bolí, přesto v něm nesmíš hrát vedleší roli.