Archiv básniček dle autora

 

Natěšená

Mé myšlenky se stále k tobě vracejí, jsem plná touhy, vzpomínek a nadějí. Lásko, ty nevíš, co se ve mně odehrává, dovedu být něžná, vášnivá i hravá. Sama se sebou si ale neporadím, tak jen stále čekám a o tobě sním. Neboj se, vše ti vynahradím.

Vyšlo slunce

Jsi moje slunce, které vyšlo v pravou chvíli, měla jsem tehdy strach, že řekneš: „já se mýlil“. Nic takového se však nedokonalo, jsem šťastná,

Bouřka

Venku se zlověstně mračí a to nic dobrého neznačí. Hromy a blesky se střídají, z nebe provazy padají, po nich nám láska odchází, dostali jsme se do nesnází.

Strádání

Lásko má, já přiznávám, že tě postrádám když večer usínám, do smutku upadám když tě nevídám,

Obejmi mě

Cítím velkou paniku když tě nemám na blízku, ale jak vezmeš za kliku, odkládám svou pýchu.

Přijdeš?

Miluji Tě moc a znova to nejsou jen prázdná slova. Pouhá vzpomínka mě hřeje a já se jenom divím, co se se mnou děje.

Nečas

Mlha, vítr, samá voda, venku není ani noha, nejlépe je dneska doma. Budu se teď hodně snažit něco dobrého uvařit a pak si asi s knížkou lehnu, od kamen se ani nehnu.

Nedomazlená

Prožili jsme spolu chvilky krásné, že se milujeme, bylo nám oběma jasné. Pak najednou jsi řekl: povinnost mě volá a já tu zůstala jak strom po létě – holá, sama, bezbranná a opuštěná.